ZNOVUZROZENÍ

Článek překopírován z Blog.cz který 16.8. ukončuje svou existenci.

Dva a roky, je to skoro už dva roky co jsem na blog nic nenapsala. A najednou jsem došla do bodu, kdy jsem si uvědomila že to potřebuji. Že je to to co mi schází už nějakou dobu. Za posledních pár let jsem přestala být zcela kreativní nebo aspoň né tak jako dřív a psání to odneslo úplně nejvíc. Ale pojďme začít od začátku.

Tenhle blog si vedu od roku 2009 (jinak asi bloguji od roku 2005) tedy jsme loni měli deset let výročí a já jsem tak nevděčná partnerka, že jsem to ani nijak neoslavila. A to jsem jinak ve vztazích přesný opak. Na svůj nejdelší vztah vlastně docela peču. O stabilnosti se dá polemizovat svou energii jsem směřovala nějak jinam.

Nejdřív jsem psala o všedních kravinách aby vlastně bylo o čem psát - dneska asi víc frčí video vlogy ale věnovat čas stříhání a naučit se pomalu mluvit mi přijde jako větší challenge než psát. To mi přece šlo vždy.

A i to že tu blog stále je po všech možných čistkách blogů, které tu za ty roky proběhly mi připadá jako malé znamení že toho nemám nechat. Hodně krát jsem přemýšlela že blog smažu když je aktivita tak mizivá ale něco ve mě mě nutilo to neudělat. Tolik času stráveného, tolik přátel kolik mi to dalo (některé mám dodnes - zdravím Rien). A je to tady, chvíle kdy cítím že se chci vrátit.

Život už je o tisíc úhlů někde jinde, jsem dospělá, stojím pevně na svých nohách ale jedno zůstává - snažím si splnit všechny své sny a touhy. Možná jsem se bála aby si lidi nemohli přečíst mou historii trápení a bolístek, které jsem tu jednu dobu ventilovala ale přece se člověk nebude bát své historie. Ať je jakákoliv je to něco co vás dostalo do dnešního bodu.

Mohla bych vše jednoduše schovat (kdo ví možná to ještě udělám), mohla bych všechno změnit (což taky udělám aby bylo poznat že je to tu staro-nové a zase si připomenout ty časy blogových designů) ale rozhodně to tu nechci opustit a jít na nějakou novější krásnější platformu. To ne.

A tak jsem zpět (teď už si myslím zase na delší období). A doufám, že jste rádi. Co tu můžete čekat vlastně ani nevím. Nemám plán jak se stát hvězdou blogování chci se jen vrátit k něčemu co mě naplňovalo - přišel zase čas se na chvíli stáhnout z reálného světa sem do písmenek a iluzí.

Jen pro zajímavost můj nejaktivnější rok byl rok 2011 kdy jsem napsala 141 článků! To znamená něco přes 11 článků měsíčně. No! Mám co dohánět.

PS.: vadí mi že lidi v dnešní době málo čtou, zkoušela jsem aktivitu na FB nebo IG a prostě lidi dají like a nebo srdíčko a to je vše. A to mě vytáčí, já nechci aby lidi měli rádi můj ksicht, chci aby měli rádi kdo jsem abychom se mohli setkat s názory nebo si naopak rozporovat! A proto jsme tu.