NORSKO NA OTOČKU ALE V ZIMĚ

Jelikož jsou zimy v Čechách posledních pár let úplně o ničem, rozhodla jsem se mému manželovi, který má rád zimu a sníh udělat radost a zajet si na pořádnou zimu do Norska. A nakonec jsem se bavila víc než bych kdy čekala!

Datum a letenky jsem vybírala v době, kdy u nás bylo plus deset stupňů a v Norsku něco málo pod nulou. No a pak přišla studená vlna a mě děsily zprávy, kdy severské země hlásily i mínus třicet. Ale co se dalo dělat, jela jsem prostě umrznout do Norska a ještě jsem si to naplánovala a zaplatila…

Náš hlavní cíl cesty bylo si zabruslit na zamrzlém jezeře, což znamenalo sebou vzít i obvavené zavazadlo. Naštěstí jsme se společně vešli do jednoho. Termín naší cesty byla polovina ledna a den před odletem v Norsku napadl asi metr a půl sněhu a byla kalamita. 

Naše velké štěstí bylo, že jsme byli pozvání ke kamarádům na chatu, které se nacházela kousek od města Eggedal, tedy jsme nemuseli řešit ubytování. Stejně jako posledně, jsme si tedy zapůjčili auto od Hertzu. A stejně jako loni se nám poštěstilo, že nám dali solidní upgrade z VW ID.3 (prostě nebudu mít asi štěstí si ho zokusit :D) na Volvo C40. Asi si řekli, že mladá holka z česká by měla dostat pořádné auto.

Auto bylo připravené a my se vydali směr Eggedal. Stejně jako posledně jsem byla rozčarovaná, že nejedete víc jak 80 km/h a povětšinou spíš 50-60 km/h. Což znamená že cesta do Brna vám pak trvá dvojnásobně. Naše cesta teda byla na dvě hodinky, a pro jistotu jedno nabíjení. Nabíječek je tu dostatek nicméně v horských oblastech jsme měli poblíž jen jednu. Nejjednodušší je si nainstalovat aplikaci Elton, která má většinu nabíječek k dispozici, vložíte kartu a pak už snadno nabíjíte. Při rychlost nabíjení vám trvá nabití na 50% asi půl hodinky, pomalá rychlost nabíjení je pak skoro na hodinu. To je dobré si připočítat hlavně při vracení se na letiště. V létě to bude asi i krapítek rychlejší.

V tuto roční dobu, je slunce neustále na obzoru a připadá vám, jakoby pořád bylo jako ve čtyři odpoledne v Čechách. A nakonec ve čtyři odpoledne slunce docela rychle zapadne až na úplnou tmu. Dny jsou tu tedy krátké, svítá kolem deváté hodiny ranní.

První den jsme se jeli podívat na velké jezero nedaleko, a doufali jsme, že by se tam mohlo dát bruslit. K naší smůle ale bylo na ledu hodně sněhu a nebyla zde vytvořená trasa. Tak jsme se trochu zklamání vrátili do Eggedalu dobít auto a dali jsme si pizzu v místním hotelu s restaurací. Ještě jsme se zašli podívat do informací (poslat pohled), kde jsme se poptali na bruslení a ikdyž paní neměla žádnou informaci, slíbila, že se nám poptá a nechá nám informaci další den u kolegyně. A taky nám nabídla možnost pronájmu sněžných bot. Což jsme nakonec nevyužili.

Následující den, jsme se znovu vydali do informací poptat na bruslení a paní nám opravdu nechala dva tipy kam se vydat. Obě bruslení byly vytvořené plochy, ne přírodní. Cestou na první jsme objevili velké zamrzlé jezero, kde bylo velké množství aut, která se tu proháněla a závodila. Když jsme dojeli na první kluziště auto nám ukazovalo teplotu -18 stupňů. Tak jsme se rychle přezuli do bruslí a užili si celé kluziště jenom pro nás. Bohužel mě po asi půl hodině začaly strašně bolet prsty na nohou (a to jsem měla dvoje ponožky) tak jsme se vydali zpět domů do tepla. Druhé kluziště bylo totiž u školy a to nás nějak nelákalo, nicméně jsme pak později zjistili že Norové nemají pozemky tak že by byly soukromé a vy byste tam nemohli vstoupit (tak jako u nás).

Poslední den v neděli, je vše v Norsku zavřené (až na benzínky kde jsme si dali fakt super jídlo) a vydali se na veřejné přírodní kluziště Harestua Skøyteglede, které dle informací bylo denně udržováné na bruslení. Což asi i bylo, ale zrovna tento den už celý den sněžilo, byla malá viditelnost a na ledu bylo asi deset centimetrů sněhu. Tak jsme se vydali do našeho hotelu, který byl hodinku od letiště (chata dvě), kde jsme si dali večeři a šli spát. Pokoj byl průměrný což vám na jednu noc vůbec nevadí, ale co bylo horší byl nějaký průvan, který dělal meluzínu a já nemohla spát a měla šílené scénáře jak nám na auto spadne strom či co. Nicméně průvan byl horší než realita a venku jen prostě hnusně pršelo.

Na letiště jsme tedy vyrazili raději dřív protože jsme se báli horší dopravy a díky hustému dešti a oblevě bylo na některých úsecích opravdu hodně vody a doprava se zpomalila. Nakonec jsme vrátili auto (po zkušenosti se Španělskem jsme si raději celé auto obešli a nafotili). Trochu nás ještě pán překvapil protože ten co nám auto půjčovat, řekl, že ho máme vrátit s 60% baterie, ale ten co jsme mu auto vraceli řekl že na 100% nicméně jsem mu vysvětlila chybu kolegy a nakonec nám nic neúčtovali.

Díky skvělému umístění chaty, kde jsme si užívali krb, saunu a pohostinost jsme si náš výlet do Norska vážně užili a odpočinuli si. Co se týče cen, člověk musí počítat vše x2. Pár věcí má stejnou cenu jako u nás (třbe Pringles?) ale potraviny jsou opravdu dražší. V naší horské oblasti byly i mýtné brány, které je dobré si vždy zkontrolovat a zaplatit se musí do dvou dnů aby vám neskákalo penále.

Pro ty, které to zajímá vám sem házím i rozpis na kolik nás takový výlet vyšel. Odlet byl ve čtvrtek odpoledne a přílet v pondělí ráno. Let je necelé dvě hodinky a Norwegian Air Shuttle má i vlastní odbavovací kiosky.

Cena letenek: 7000 czk
Půjčovné za auto: 4000 czk
Nabíjení: 2000 czk
Najeté kilometry: 600 km
Cca 10,-/km
Mýtné brány: 400,-

Celkem bez jídla: 14 000 czk